Tento článek nepřišel jen tak, z čistého nebe. Impulsem byl můj nejnovější přírůstek do ,,rodiny", kterým není nikdo jiný, než ó velkolepý Angel, nejstarší z rodu Muglerů, nesmrtelný obláček divné, a přesto krásné vůně, tolik milovaný a nenáviděný zároveň, málokomu lhostejný tento král dnešního mainstreamu, tato nejstrašnější z katastrof... Dobře, teď jsem se nechala trochu unést, toliko k demonstraci mého vztahu k této vůni :D.
bergamot, mandarinka
plod mučenky, broskev, meruňka
pačuli, vanilka, čokoláda, karamel
V předchozím článku jsem představila stav mé aktuální poličky, který se od té doby docela dost změnil, ale o tom až jindy. Zmiňuji jej proto, že se na něm už jeden Angel skvěl, konkrétně verze Liqueur de Parfum. Na mé poličce byl dost dlouho, měl samozřejmě výsadní postavení, jakožto zástupce Angelů, měla jsem pocit, že mám prostě Angel, jen vyzrálý v dubovém sudu (tak to už je fakt jen detail, že :)). Pak jsem v záchvatu redukce poličky tenhle kousek prodala, protože jsem po něm nesahala příliš často a když už, nebyla jsem z něj zrovna v sedmém nebi. Možná tak v šestém, nebo dokonce pátém. Nedávno jsem ale zabrousila do parfumerie a, vůbec nevím proč, jsem zabloudila k tomu osudnému regálu, pradávnému sídlu rodu Muglerů, kam jsem normálně nikdy nechodila, a prostě na sebe šplíchla klasického Angela. Pak už to bylo jako na kolotoči, střídání nálad jako ,,OMG, chci ho!" s distinguovaným ,,koupím ho, až budu mít nějaké peníze navíc" (WTF? Taky si tímhle někdy argumentujete? Měli jste někdy ,,peníze navíc"? Co to vlastně je, jak se to definuje? No nic.). Nakonec se přihodilo, že jsem narazila na velmi výhodnou cenu (jak jinak :D) a ta zpropadená hvězda už si sedí jak paša na mé poličce.
takhle jsem ho poprvé vytáhla z krabičky
Angela mám odpradávna (ne, dobře, tak 4 roky to budou...) spojeného s motorkami. Nevím, jestli tohle bude někdo sdílet, nebo si většina z vás poklepe na čelo, ale je to tak. Důvodem je asi fakt, že když jsem ho měla tehdy poprvé na ruce, byla jsem v kůži a jela na motorce. Naprosto jsem si ho zamilovala, ale protože jsem byla tehdy děvče přelétavé a nerozhodné, rozhodla jsem se, že podobně sladce voní i Magnetism od Escady, a nakonec koupila Ricci Ricci od Niny Ricci, protože je taky sladké (logika přeci!), a Angela koupila jen v 10ml odstřiku. Každopádně toho, že je pro mě Angel motorkářská vůně, se už nezbavím. Neuvěřitelně mi ladí s vůní kůže, benzínu, spálené gumy i rozteklého asfaltu. A to i ve vedru. Miluju, jak jím mám provoněnou helmu a nákrčník. Asi bych neměla být překvapená, proč jsem své touze po něm podlehla právě v tuto dobu, na začátku sezony, po měsících odpírání, smutných návštěvách garáže a ujišťování jednostopých miláčků, že už se jen párkrát vyspinkají a budou si zase brumlat po silnicích. Je to prostě citově vypjaté období a snadno se podléhá všem přízemním radostem.
Ačkoliv je Angel považován za jeden z nejprofláknutějších parfémů, kupodivu na ulici ho vůbec nepotkávám. Vážně nikdy. Nějaký ten Alien nebo Womanity cítím každou chvíli, ale Angel ne. Vůbec. A jsem tomu vážně ráda. Vím, že bývaly doby, kdy ho musela mít každá ,,echt madam", ale snad díky stále širšímu sortimentu se od něj v takové míře upustilo. Ač jsem neměla v plánu pořizovat teď nějakou dobu nové parfémy, tohoto přírůstku nelituji. Ani toho, že si teď musím začít trochu víc šetřit permanentku do posilovny a odložit koupi nové lítačky na mhd. Alespoň budu chodit více pěšky, případně opráším bicykl, a nahradím si tu posilovnu!
